Kauza Eltma: od výpadku sběru pneumatik po řízení o zrušení autorizace

Kauza Eltma se na jaře 2026 stala jedním z nejžhavějších témat slovenského odpadového sektoru. Autorizovaná společnost ELT Management Company Slovakia (Eltma) omezila celoslovenský sběr odpadních pneumatik a spustila tím řetězec událostí. Nejdřív problémy ve městech, pak právní nejasnosti a nakonec řízení ministerstva o zrušení autorizace. Přinášíme ucelený přehled – co se stalo, proč, co na to říká zákon a jak to pokračuje.

Za vším stálo rozhodnutí klíčového hráče na trhu. Autorizovaná organizace odpovědnosti výrobců (OZV) Eltma od 13. dubna 2026 omezila odvozy odpadních pneumatik ze sběrných míst. Firma to původně popsala jako dočasné provozní opatření. Postupně se z toho ale stal spor s celostátním dopadem. Vstoupilo do něj i Ministerstvo životního prostředí SR (MŽP).

Jak začala kauza Eltma: dubnový výpadek sběru

Společnost ELT Management Company Slovakia působí jako OZV pro odpadní proud pneumatik. Provozovatelům sběrných míst oznámila, že od 13. dubna 2026 dočasně snižuje své kapacity na odvoz. V praxi to znamenalo, že odvoz nešlo objednat v informačním systému. Už potvrzené odvozy firma slíbila zajistit.

Nešlo o lokální problém. Podle firmy zasáhl výpadek celou síť – více než 3 300 sběrných míst po celém Slovensku. Situaci označila za dočasnou a výjimečnou. Uvedla také, že ji řeší ve spolupráci s ministerstvem a chce co nejdřív obnovit sběr. Konkrétní termín ale v dubnu neuvedla.

Eltma zároveň přijala zmírňující opatření. Dočasně přestala uplatňovat exkluzivitu sběrných míst. Provozovatelé se tak během trvání smlouvy mohli obrátit i na jiné OZV nebo výrobce pneumatik. Na Slovensku totiž kromě Eltmy působí i další autorizované OZV pro pneumatiky. Patří mezi ně například NOWAS, OZV Pneu či SLOVMAS.

Problém se rychle projevil ve městech

Důsledky se okamžitě promítly do fungování samospráv. Ve Stupavě přestal sběrný dvůr od 13. dubna přijímat odpadní pneumatiky. Město vyzvalo obyvatele, aby pneumatiky odevzdávali u distributorů nebo v servisech.

Podobně reagovala i Trnava. Sběrný dvůr na Mikovínyho ulici pozastavil odběr pneumatik. Podle samosprávy k tomu došlo bez předchozího upozornění, což zkomplikovalo provoz i komunikaci s veřejností. Město zároveň obyvatele upozornilo, aby pneumatiky neukládali před brány dvora ani na veřejná prostranství. Takové jednání spadá pod nelegální skládku a hrozí za něj pokuta až 1 500 eur.

Kam mohly pneumatiky během výpadku

I přes výpadek svozů měli obyvatelé zákonné možnosti, jak se pneumatik zbavit. Distributoři, tedy pneuservisy a prodejci pneumatik, musí jejich zpětný sběr zajistit bezplatně. Nezáleží přitom na značce ani na nákupu nových pneumatik. Tuto povinnost jim ukládá zákon o odpadech. Výrobci a distributoři podle něj musí zajistit zpětný sběr na vlastní náklady.

Zároveň platí zákaz vyhazovat pneumatiky do komunálního odpadu, ukládat je v přírodě či pálit. Kromě environmentálních rizik hrozí za takové jednání i finanční sankce.

Situace navíc přišla v nevhodnou dobu. Systém sběru a zhodnocování pneumatik totiž dosud platil za stabilizovaný. Na Slovensku funguje osm zpracovatelských zařízení s celkovou kapacitou 75 600 tun, což se hodnotí jako dostatečné.

Co Eltma označila za důvod: „narovnání“ povinností

Samosprávy hovořily o provozních problémech. Eltma to ale vysvětlovala jinak. Podle firmy nešlo o technický výpadek. Šlo o opatření související s fungováním systému rozšířené odpovědnosti výrobců (RZV). Manažerka pro marketing a komunikaci Dominika Plšíková to už v dubnu popsala jako dočasné provozní opatření. Souviselo prý s potřebou narovnat sběrné povinnosti za rok 2025 a udržet systém funkční i do budoucna.

Firma poukázala na potřebu spravedlivě rozdělit finanční zátěž mezi výrobce a dovozce pneumatik, resp. mezi jejich OZV. V této souvislosti podle ní probíhala jednání s MŽP i dalšími účastníky trhu.

Později získané dokumenty odhalily širší kontext. V e-mailu z 13. dubna Eltma oslovila několik subjektů na trhu se zpětným sběrem. Uvedla, že po zveřejnění dat za rok 2025 dospěla k závěru, že vysbírala výrazně víc pneumatik, než jí ukládala její sběrná povinnost. Zároveň deklarovala připravenost jednat o podmínkách „narovnání sběrů“ za rok 2025. Poukázala přitom na chybějící funkční koordinační centrum a jiný mechanismus na narovnávání zátěže.

Jádrem sporu tak není jen samotný výpadek odvozů. Ve hře je i otázka nákladů. Kdo je má nést, když jedna OZV zajistí sběr v podstatně větším rozsahu, než odpovídá jejímu tržnímu podílu?

Právní pohled: proč jsou pravidla nejasná

Na právní spornost celé otázky poukázala advokátka Mária Sadloňová z kanceláře Eversheds Sutherland.

Povinnosti výrobců a OZV

Výrobce pneumatik má několik základních povinností. Musí nakládat s odpadními pneumatikami v rozsahu tržního podílu. Musí zajistit zpětný sběr smlouvou nejméně s jedním distributorem v každém okrese, případně s obcí, která o to požádá. Dále musí převzít vysbírané pneumatiky, ohlásit množství koordinačnímu centru do 28. února a uzavřít smlouvu s distributorem do 30 dnů od žádosti. Výrobce plní tyto povinnosti buď sám, nebo přes OZV. Pokud si zvolí OZV, odpovídá za splnění povinností právě ona.

Za porušení hrozí OZV pokuta nebo zrušení autorizace. Důvodem je porušení povinnosti vytvořit, financovat, provozovat a udržovat funkční systém sdruženého nakládání s vyhrazeným proudem odpadu. Tato povinnost platí po celou dobu oprávněného působení. Výrobce může navíc smlouvu s OZV o plnění vyhrazených povinností ukončit.

Sběrný podíl je v podstatě „bezobsažný“

Klíčový problém tkví v pojmu sběrný podíl. Zákon sice v obecných ustanoveních ukládá výrobcům povinnost sběrný podíl si vypočítat. Zvláštní oddíl pro odpadní pneumatiky ale žádný způsob výpočtu neobsahuje. Neobsahuje ani povinnost sbírat v rozsahu sběrného podílu. Podle právní analýzy se proto tato povinnost na výrobce pneumatik fakticky nevztahuje.

Povinnost nakládat s pneumatikami v rozsahu tržního podílu je podle Sadloňové v podstatě „bezobsažná“. K výpočtu sběrného podílu totiž chybí specifikace vstupních údajů. Výrobce nebo OZV tak v praxi může sebrat podstatně víc i míň, než odpovídá jeho tržnímu podílu. Podle právního názoru je taková situace legální. Subjekt, který sebral zdánlivě méně, žádné ustanovení zákona neporušil. Sankce přichází v úvahu jen jinak. Musel by nesplnit povinnosti spojené se zpětným sběrem – například odmítnout smlouvu s distributorem nebo sběr vůbec neprovést.

Koordinační centrum a jeho limity

Řešení případné nerovnováhy zákon přenechává koordinačnímu centru pro odpadní pneumatiky. Podle § 31 odst. 8 písm. k) má smlouva o založení centra obsahovat způsob, jak poskytnout množství převyšující tržní podíl ostatním členům. Podle § 31 odst. 11 písm. c) pak centrum musí rozdělit odpovědnost včetně finanční podle tržního podílu. Rozdělení musí oznámit do 31. března následujícího roku.

Tato pravomoc ale v praxi naráží na několik překážek:

• Koordinační centra obecně těžko plní své funkce. Střetávají se v nich zájmy konkurentů, kteří často nedospějí ke shodě.
• Zpřístupnění citlivých údajů, například tržních podílů, naráží na pravidla ochrany hospodářské soutěže.
• Povinnosti centra jsou vágní a těžko splnitelné. Zákon neříká, co znamenají „množství“, kdy se mají „poskytovat“ ani co je „rozdělení odpovědnosti“.
• Konkrétní autorizovaný subjekt sběr průběžně eviduje, ohlašuje a financuje. Po provedení už ho nelze formálně „přehodit“ na jiného. Do 31. ledna musí zhodnotit pneumatiky a do 28. února je ohlásit. Oznámení centra do 31. března proto přichází pozdě.
• Zpětně by šlo přerozdělit jen finanční odpovědnost. I to ale vázne. Zákon výslovně neukládá povinnost dodat centru informace o tržním podílu a neřeší ani cenotvorbu takového přerozdělení.

Závěr analýzy je jasný. Zákon o odpadech dnes nemá funkční nástroje na zajištění „rovnováhy“ při zpětném sběru. Tuto otázku v podstatě nechává na volném trhu. Autorizovaná OZV ale i tak nesmí přestat zajišťovat funkční systém. Pokud si povinnosti neplní, hrozí jí sankce nebo zrušení autorizace.

Stát začal jednat: řízení o zrušení autorizace

Ministerstvo životního prostředí na dubnový výpadek zareagovalo. Vůči Eltmě zahájilo správní řízení o zrušení autorizace. Jako datum zahájení uvedlo 11. června 2026. Důvodem má být porušení zákona č. 79/2015 Z. z. o odpadech. Informace o tom deník ODPADY-PORTAL.SK získal přes zákon o svobodném přístupu k informacím. Resort totiž na novinářské otázky ze začátku června přímo nereagoval.

Ministerstvo se opírá o povinnost OZV udržovat funkční systém. Tu musí OZV vytvořit, financovat, provozovat a udržovat po celou dobu působení. Eltma tuto povinnost podle resortu porušila. Provozovatelům sběrných míst totiž oznámila dočasné přerušení nebo omezení odvozů. Ministerstvo konkrétně uvádí porušení § 28 odst. 4 písm. a) zákona o odpadech. To je důvodem pro zrušení autorizace podle § 94 odst. 2 písm. e).

Podnět na inspekci SIŽP

Ministerstvo ve stejný den podalo i podnět Slovenské inspekci životního prostředí (SIŽP). V podnětu z 11. června žádá o kontrolu u Eltmy. Důvodem je podezření z porušení zákona o odpadech a prováděcích vyhlášek, zejména § 28 odst. 4 písm. a). Resort zároveň požádal inspekci o informaci do pěti dnů od ukončení kontroly.

Z odpovědi SIŽP vyplynulo něco podstatného. Inspekce před podnětem ministerstva sama žádnou kontrolu ani řízení vůči Eltmě nezahájila. Klíčovým impulzem se tak stal podnět ministerstva z 11. června. Ke dni vyřízení žádosti, tedy k 19. červnu, inspektoři kontrolu ještě nezahájili.

Podněty z terénu

Ministerstvo evidovalo i komunikaci o přerušení či nezajištění sběru. Samotná Eltma podle resortu oznámila důvody přerušení. Následně proběhlo osobní setkání za přítomnosti výrobce pneumatik.

Vůči firmě přišlo i několik externích podání. Jejich přesný počet ale resort neeviduje. Většinu oznámení o nezajištění vývozu vyřídil telefonicky a doporučil, jak postupovat. Z písemných podání uvedl tři případy: město Pezinok, společnost The Best Choice a společnost Handlopex.

Resort také jednal s řadou aktérů. Setkal se s Eltmou, výrobci, koordinačním centrem i ostatními OZV. Proběhlo i setkání s Protimonopolním úřadem SR. Ministerstvo se dále vyjádřilo k obnovení odvozů. Na dotaz, zda ví o tom, že Eltma po 13. dubnu odvoz opět zajišťuje, odpovědělo záporně. Neuvedlo ani datum, od kterého by firma měla odvozy obnovit.

Eltma obnovuje sběr od 1. července

Obrat přinesla později samotná firma. V tiskové zprávě z 25. června Eltma oznámila termín. Od 1. července 2026 pokračuje v zajišťování sběru ve standardním režimu.

Firma zdůraznila, že sběr nezastavila. V dubnu 2026 podle vlastních slov jen „dočasně omezila“ kapacity na odvoz. O situaci prý aktivně informovala sběrná místa i ministerstvo. Reagovat chtěla na „několik nepřesných a neúplných informací“, které se podle ní v posledních týdnech objevily ve veřejném prostoru.

Jednatel Radim Filák popřel, že by firma chtěla omezit fungování systému nebo vyvolat nejistotu mezi partnery či veřejností. Naopak podle něj dlouhodobě upozorňuje na jednu věc. Systém je potřeba nastavit tak, aby byl stabilní, férový a dlouhodobě udržitelný pro všechny.

Podle Eltmy situace otevřela širší odbornou diskusi o celém systému zpětného sběru. Problém firma vidí v praxi. Dlouhodobě totiž vzniká nerovnováha mezi rozsahem sběru jednotlivých subjektů a podílem výrobců, které zastupují. Tato disproporce podle firmy vytváří významnou finanční a provozní zátěž. Vyžaduje proto systémová řešení na úrovni celého trhu.

Stanovisko Eltmy: autorizaci máme, k řízení se nevyjadřujeme

Firma ve svém stanovisku zdůrazňuje, že důsledně dodržuje platnou legislativu. Nadále také drží platnou autorizaci k výkonu činnosti OZV. Ke správnímu řízení ministerstva se prozatím vyjadřovat nechce. Podle Eltmy se navíc netýká jen jí, ale i dalších OZV a individuálně plnících výrobců.

Eltma zároveň deklaruje, že si plní zákonné povinnosti. Aktivně komunikuje se sběrnými místy i partnery a v sběru pokračuje. V dalším kroku by měl podle ní pokročit „odborný dialog“ vedoucí ke stabilizaci trhu. Firma připouští, že medializované informace mohly u některých partnerů a klientů vyvolat nejistotu. Proto zdůrazňuje, že zůstává stabilním partnerem. Své závazky vůči účastníkům systému, provozovatelům sběrných míst i státu bude nadále plnit.

Rozhodnuto ještě není

Zahájení správního řízení ještě neznamená, že Eltma o autorizaci přijde. Jde o proces, v němž ministerstvo teprve posoudí, zda zákonné důvody pro zrušení nastaly. Otevřený zůstává i výsledek kontroly SIŽP.

Celá kauza Eltma má dvě roviny. První je bezprostřední. Porušila Eltma zákon tím, že omezila odvozy pneumatik ze sběrných míst? Druhá je širší a systémová. Jak má být na Slovensku nastaveno finanční a organizační vyrovnávání mezi subjekty, které zajišťují zpětný sběr? Výsledek řízení i kontroly ukáže, kudy se stát vydá. Buď případ vyřeší jako individuální selhání jedné organizace, nebo otevře i otázku legislativních změn.